Amoce sítnice

Proč dojde k odchlípení sítnice a co se při tom vlastně v oku děje?

Oko je vyplněno rosolovitou hmotou, které říkáme sklivec. Sklivec se skládá hlavně z vody, dále z malého množství bílkovin, chloridu sodného a kyseliny hyaluronové. V oku udržuje nitrooční tlak a hladký povrch sítnice. 

Věkem dochází ke smršťování sklivce, k jeho zkapalnění a odloučení od sítnice. Smršťující se sklivec začne vyvíjet tah na sítnici, na kterou naléhá a  vytvoří v ní trhlinku.

Pod trhlinu začne vnikat nitrooční tekutina, v důsledku čehož dojde k nadzdvižení sítnice a následně až k jejímu odtržení od cévnatky a tedy oddělení od vyživujících vrstev. Nevyživovaná sítnice velmi rychle odumírá, proto je bezpodmínečně NUTNÉ ji VČAS operativně přiložit a zajistit její setrvání na původním místě. Trhlina může vzniknout i v případě, že je sítnice na některých místech tak ztenčena, až se proděraví. Příčinou může být i úraz oka následkem tupého úderu.

Kromě už popsaného rhegmatogenního odchlípení (rhegma = trhlina) může nastat i odchlípení trakční. K němu dochází tahem (trakcí) vazivových pruhů za sítnici: Tento tah nezpůsobí trhlinu, ale vytahuje sítnici nad povrch, což opět vede k odchlípení sítnice.

Třetím typem odchlípení je poměrně vzácné exsudativní odchlípení, vznikající na základě nitroočního zánětu.